OBEC Dobroměřice
Úpatí Českého středohoří, kostel sv. Matouše, Červený vrch s rozhlednou a turistickou chatou, kopec Raná se známým letištěm plachtařů a rogallistů, vrch Oblík s přírodní rezervací vzácné stepní vegetace.
Úpatí Českého středohoří, kostel sv. Matouše, Červený vrch s rozhlednou a turistickou chatou, kopec Raná se známým letištěm plachtařů a rogallistů, vrch Oblík s přírodní rezervací vzácné stepní vegetace.
Obec se v roce 1335 nazývala Mikulášovice (jindy též Mikulovice) a značila ,,Ves lidí Mikulášových". Jména Mikuláš a Nicolaus se však často zaměňovala. V uvedeném roce vlastnila ves Jeruše, dcera Jimrama z Aueršperka, která ji věnovala Doubravnickému
Hlavní dominantou obce je farní kostel sv. Vavřince, obklopený ohrazeným hřbitovem, který stojí uprostřed návsi. V obci najdeme také statky ve stylu selského baroka pomník padlým v 1. světové válce z roku 1920 na návsi.
Obec Bohuslavice leží v nejnižším výběžku okresu Náchod v nadmořské výšce 284 m.n.m. mezi městy Dobruška, Opočno a Nové Město nad Metují. Založení osady Bohuslavice sahá až do 11.století.
Poprvé jsou v pramenech Koštice uváděny teprve roku 1396. Ve 2. polovině 15. století patřila obec Vřesovcům z Doubravské hory. V roce 1752 byl v Košticích postaven kostel svatého Antonína Paduánského, pozdně barokní stavba.
Městská knihovna působí v moderně koncipovaném pracovišti, její provoz je plně automatizován, veřejnosti je přístupný internet. Knihovna je pověřena výkonem regionálních funkcí pro veřejné neprofesionální knihovny Třeboňska.
Paláce hradu v Hazlove: dominantou celého zámeckého komplexu je kostel Povýšení Svatého Kříže, obklopený rozpadajícími se zříceninami zámeckých budov. Po dlouhá staletí tvořily obě stavby jeden celek a svůj původ mají ve starém ministeriálním hradě.
První zmínka o vsi pochází ze druhé poloviny 14. století, od té doby se zde vystřídalo několik vlastníků. K nejznámějším majitelům patřil zeman Beneš z Mokrovous. Posledním majitelem byla hraběnka Schaffgotschová, která koupila obec roku 1707.
Obec se nachází v jižní části Boskovické brázdy. Na jih i na sever jsou daleké výhledy do krajiny. Na východ se rozkládá Bobravská vrchovina, na západ předhůří Českomoravské vysočiny.